Citáty s koňmi

 

 

Jezdec,který není milován koňmi,daleko nedojde.

Kůň má větší hodnotu než bohatství.

Kůň zná svého jezdce lépe,než jezdec svého koně.

Kůň he boží dar lidstvu.

Koně nám propůjčují křídla,která postrádáme.

Sklo se rozbije,vína je najednou málo,přátelé také selžou,ale kůň mě v jistém cvalu ponese po všech cestách.

Když Bůh stvořil koně,pronesl k němu:Tobě rovného jsem nestvořil,všechny poklady světa leží mezi Tvýma očima.

Že mi je můj kůň milejší než ty.To říkáš ty člověče je hřích,kůň mi zůstal v bouři věrný,ale člověk ani ve větru.

Jezdectví:dialog dvou těl a duší,usilujících o vznik dokonalé harmonie mezi nimi.

Kůň běží plícemi,setrvává srdcem a vítězí charakterem.

Žádná hodina života není promarněná,pokud je strávená v sedle.

Nejtěžší dostoh nevyhrají nohy koně,nýbrž jeho srdce.

Kůň a jazyk se rodí bez uzdy.

Bůh stvořil koně jako druha větru a společníka bouře.

Když jsou dva na koni,jeden musí sedět vzadu.

Kůň je neupřímější tvoz na Zemi-dělá-li něco špatně,je to pravděpodobně proto,že jste mu to poručili.

Je mnoho báječných míst na světě,ale jedno z mích nejoblíbenějších míst je na koňském hřbetě.

Koně prověří dlouhá cesta.

Hoďte své srdce přez překážku a kůň jej bude následovat.

Nejtěžší věc kterou lze na koni dělat,je nedělat nic.

Miluješ-li koně,jeto doživotně,je to nemoc na kterou není žádný lék.

Váš kůň může být dobrý jen tak,jak jste dobří vy.

Koně nezajímá,jak moc toho víte,dokud nezjistí,jak moc vám na něm záleží.

Nikdo neumí učit jezdectví,jako kůň.

Nejste opravdový jezdec,dokud nespadnete.

V jezdectví jde o partnerství.

Na koňském hřbetě je ráj srdce.

Dobrý jezdec slyší koně mluvit,víborný jezdec slyší koně šeptat,ale špatný jezdec neslyší koně ani křičet.

Věřím že se ještě jednou potkáme....tam v nebezkých pastvinách,můj věrný příteli.

 

 

 

Modlidba koně

 

Nasiť mě,pane,napoj mě a dej mi čistou prostornou stáj,když skončena je dení práce.

Mluv ne mě,neboť Tvůj hlas mi nahrazuje otěže.

Budeš-li ke mě laskavý,budu Ti sloužit s radostí a najdeš místo v mém srdci.

Netahej za otěže,nesahej po biči,jdeme-li kupředu.

Dej mi čas,aby jsem pochopil Tvůj záměr.

Nebij mě když ti nerozumím.

Neměj mě za nepozorného,když nesplním Tvůj úmysl,možná sedlo nebo podkovy nejsou v pořádku.

Neuvazuj mě příliž krátce a nestříhej mi ocas,který je mou jedinou zbraní proti komárům a mouchám.

Až poznáš že se můj čas krátí,až Ti již nebudu moci sloužit,můj milovaný pane,nenech mne, prosím, hladovět a mrznout a neprodávej mne.

Buď tak dobrotivý a připrav mi rychlou,milosrdnou smrt a Bůh se ti odmění zde i na vječnost.

 

Ostatní

 

Dává nám všechno co má.

Rychlost,vytrvalost,sílu.

Ale plane v něm i jeho divoký duch.

Byl jiskrou,která zažíhala dávné míty.

Byl chloubou králů i dobyvatelů.

Byl oporou civilizace.

Pod ůdery jeho kopit vznikaly dějiny.

Dodnes má místo v našich srdcích,ona pyšná krása,která nese jméno kůň.

 

 

Já zahlédl hřívy a zaslechl cval,

Já stále šel za ním a každý se mi smál.

Mě sláma z bot kouká a v kapsách seno mám,

však pohled ze sedla je nejhezčí co znám.

 

 

A básničky na konec

Sen

Koně pádí po lučinách

jako křídla ve větru.

Po celý den

krouží jako sen

vysoko v oblacích.

Skotačí,skákají,

dupou a kopají,

hrají si bez přestání.

Směju se ze sna,

když koně jen vidím.

Jsem s nimi šťastná.

 

Volání času

Lehkým cvalem,

hlas slyší dám,

často chválen,

přesto se však bál.

Podkovy zvoní,

ušima stříhá,

louka ta voní,

leskne se hříva.

Rdostně zaržál,

pomalu přistoupil,

do vlasů mi nos zabořil

a se mnou cválal dál.

 

 

Toreador

Ten starej kůˇco vrohu stál,

když vešel jsi tak nalevo.

Díval se vztříc,každý ho znal,

kůň co nes jméno Toreador.

Štíhlej ryzák,s hřívou jak šál,

s hvězdičkou bílou na čele.

Smutný oči,co už dost znaj,

a v kterých není naděje.

Pro mě jsi byl víc než pro jiné,

poprvé jsi mě přez louku nes,

ten otisk tvý podkovy v hlíně,

nezmizí pro mě z žádných cest.

Já taky vím že musíš jít,

však až te stájí povedu.

 

 

Jednorožec

 

Bílá srst,klapot koní

růže,lilie-to vše kolem voní.

Zář do tmy přináší,

světlo z rána donáší.

Hříva zlatá,ocas stejný

zařící roh čarodějný.

Žhnoucí oči,rychlé nohy,

a kopyta barvy duhy.

Nezvítězí žádná zlověst,

jednorožec není pověst.

až váhavý krok bude znít

mý oči dívat se nesvedou.